Když se vyhýbáte zprávám, nemusí to být lhostejnost

Po zprávách je vám úzko a těžko a zdá se, že se nedá nic změnit. Začali jste je číst méně nebo jste skoro přestali, a ulevilo se vám. Spolu s úlevou ale přišla vina: jako by to bylo nezodpovědné a naivní, jako byste strkali hlavu do písku, zatímco ostatní sledují, co se děje.

Podívejte se ale, co se o takovém chování ví. Výzkumníci ho měří už skoro deset let a obraz, který vidí, vůbec neodpovídá tomu, jaký maluje pocit viny.

Takhle to dělají čtyři lidé z deseti

Reuters Institute při Oxfordské univerzitě každý rok připravuje zprávu Digital News Report a dotazuje se pro ni zhruba dvou tisíc lidí v každé zemi. V roce 2026 průzkum zahrnuje 48 trhů a téměř 98 tisíc účastníků. Jedna z otázek zní: Snažíte se v poslední době aktivně vyhýbat zprávám? Někdy nebo často to dělá 42 % dotázaných. V roce 2017, kdy otázka zazněla poprvé, jich bylo 29 % (Digital News Report 2026).

Nejvyšší je tento podíl v Chorvatsku (63 %), Turecku a Bulharsku (po 60 %) (PDF zprávy, s. 15). Zároveň klesá zájem o zprávy. Na 46 trzích, kde je srovnání k dispozici, se podíl lidí, které zprávy mimořádně nebo velmi zajímají, snížil z 59 % v roce 2021 na necelých 46 %.

Tato čísla mají své hranice. Jde o online průzkum a lidé své chování hodnotí sami. Samostatná data pro Rusko, Ukrajinu a Kazachstán zpráva neobsahuje, proto procenta nelze přímo přenášet na rusky mluvící čtenáře. Rozsah je ale jasný: když se snažíte se zprávami setkávat méně, děláte totéž co čtyři lidé z deseti v desítkách zemí.

Vyhýbání není jen jedno

Výzkumníci institutu rozlišují dva druhy vyhýbání (Digital News Report 2025, s. 27). Trvale se zprávám vyhýbají lidé, které celkově nezajímají. Výběrově se jim vyhýbají ti, které zprávy přetěžují: chrání se v určitou dobu nebo před určitými tématy.

Pokud cítíte vinu, že čtete méně zpráv, k první skupině nejspíš nepatříte. Lhostejnému člověku nevadí, že mu něco uniklo. Vina spíš svědčí o tom, že jsou pro vás zprávy důležité, ale jejich proud je těžší, než jste ochotni snášet.

Co lidé uvádějí jako důvod

V roce 2025 se institut zeptal těch, kdo se zprávám vyhýbají, proč to dělají. Bylo možné vybrat více odpovědí (PDF zprávy 2025, s. 27):

• zprávy mají negativní vliv na moji náladu — 39 %;
• vyčerpaní množstvím zpráv — 31 %;
• příliš mnoho o válkách a konfliktech — 30 %;
• příliš mnoho politiky — 29 %;
• s těmito informacemi nemohu nic udělat — 20 %;
• zprávy vedou ke sporům, kterým se chci vyhnout — 18 %;
• zprávy mi nepřipadají důležité pro můj život — 18 %;
• zprávy jsou příliš těžké na pochopení — 9 %, u lidí do 35 let — 14 %.

Na tuto otázku odpovídali všichni, kdo se zprávám vyhýbají aspoň občas, nejen těch 42 %, kteří to dělají někdy nebo často.

Na začátku seznamu je psychický stav a objem: lidé mluví o tom, co zprávy dělají s jejich náladou, a o tom, že zpráv je příliš mnoho. Mladí lidé častěji než ostatní uvádějí bezmoc tváří v tvář ekonomické nestabilitě a změně klimatu, toxické hádky a to, že zprávy nesouvisejí s jejich životem. Přetížení se hromadí dlouho: v roce 2024 bylo lidí, kteří se cítí zahlceni množstvím zpráv, o 11 procentních bodů víc než v roce 2019 (Digital News Report 2024).

Průzkum důvody nerozděluje podle druhů vyhýbání a některé z nich, například „nepřipadají důležité pro můj život“, mají blíž k nízkému zájmu. Nejčastější odpovědi se ale týkají nálady a únavy. Proto výběrové vyhýbání přesněji vystihuje slovo „zátěž“ než „lenost“: člověk si všimne, že mu proud škodí, a omezí setkávání s ním.

Před čím přesně se chráníte

Vina obvykle zní jako „přestal jsem vědět, co se děje“. Vyhýbáte se ale zpravidla něčemu konkrétnějšímu a na tom, čemu přesně, závisí další krok:

• téma: o válce nebo politice se čte těžko, zatímco zprávy z vědy, města nebo práce přijímáte v klidu;
• forma: samotný fakt snesete, ale záběry, videa a podrobnosti ne;
• čas: zprávy ráno nastaví úzkost na celý den a před spaním vám nedají usnout;
• objem: jednotlivá zpráva neděsí, vyčerpává nekonečný proud aktualizací.

Úplné odmítnutí zpráv řeší kterýkoli z těchto případů tím nejhrubším způsobem. O těžkém tématu můžete číst v jednom zdroji, ne ve všech najednou. Když vadí forma, můžete znát fakta a nedívat se na záběry. Nevhodný čas se dá vyměnit za jiný, třeba za polovinu dne. Proti přetížení pomáhá ponechat si dva tři zdroje místo dvaceti.

Co riskujete, když zprávy přestanete číst úplně

Riziko je tu docela všední. Můžete propásnout něco, co se týká přímo vás: nová pravidla pro vaši práci nebo cestu, změny ve městě, kde žijete.

Otázka „vím o světě dost?“ tady moc nepomůže, protože pro ni neexistuje žádná norma. Užitečnější je zeptat se sami sebe, jestli se včas dozvíte o tom, co ovlivní vaše plány. Pro celkový obrázek stačí přehled, který vychází podle plánu a má konec, bez neustálého proudu. Jak vybrat zdroje pro obojí, rozebírá článek o odchodu od feedu.

Ponechte si potřebné zdroje a změňte způsob, jakým je čtete

Pokud máte zdroje, kterých se nechcete vzdát, například zpravodajský kanál svého města nebo kanál k práci, mazat je nemusíte. Stačí změnit pořadí: nejdřív stručná podstata bez obrázků a videí, a podrobnosti a originál až tehdy, když se sami rozhodnete je otevřít.

U kanálů v Telegramu takto můžete nastavit «Essence» Bot. Posílá do chatu s botem stručná shrnutí nových příspěvků z vybraných kanálů s odkazem na originál a těžká a citlivá témata shrnuje neutrálně. Obrázky, videa a zvuk se vypínají v „Nastavení“ → „Média“ pro celý chat nebo jen pro zpravodajské zdroje. Ve shrnutí pak zůstane označení typu přílohy a samotné záběry uvidíte, jen pokud otevřete originál. Víc o takovém čtení najdete v článku o těžkých zprávách. I čas čtení si volíte sami: chat s botem můžete v Telegramu ztlumit a otevírat ho, až budete připraveni.